Šárka Průšková
S Polskem mne váže pouto. Jako dítě jsem jezdila do Polska na prázdniny a teď propaguji Polsko, abych nevěřícím Čechům ukázala, za jak krátkou bobu se Polsko změnilo v nádhernou, pro mne neodolatelnou zemi na cestování. Miluji v Polsku vše není nic co by mne kdy zklamalo. Lidi, jídlo, vesnice, města, památky a hlavně tu krajinu celou. Ta příroda je zatím stále dokonala.
Pokud ji budou Poláci chránit, je to sousední země pro mne, mou rodinu a mé přátelé s obrovským TOP !!!!!!
Mám mnohem více poznámek a na svém FB nebo IG si z cest vedu pravidelný deník.
Je toho tolik co bych hlavně srdcem chtěla vyjádřit o Polsku, ale dělám co mohu, aby se mínění Čechů o Polsku změnilo.
O městě Zamość jsem věděla od kamarádky z Polska. Loňské prázdniny se nám toto krásné místo které dodnes zůstává dokonalou ukázkou renesančního města do plánu nevešlo. Při prohlídce jsme se dozvěděli, že se zachovalo nejen velké množství budov v italském stylu, ale i zbytky původního opevnění. Hradby, doplněné sedmi bastilami, sloužily k obraně města před vpády nepřátel a odolaly až do poloviny 20. století, kdy je ruská armáda vyhodila do povětří.
Náměstí odkud začínala naše prohlídka má rozměry 100×100. Každou z jeho stran zdobí osm měšťanských domů s arkádami. Domy v dávných dobách patřily bohatým arménským obchodníkům, zatímco dnes jsou v nich malé soukromé vinárny, kavárny a pivnice. Náměstí dominuje monumentální radnice s impozantním schodištěm.
Zamość byla v roce 1992 zapsána na seznam světového kulturního dědictví UNESCO.
Je toho tu tolik k vidění a hlavně pokud se chcete opravdu hodně dozvědět vezměte si průvodce. Je to mnohem zajímavější prohlídka. Město má i dost těžkou historii.
V jižní části stojí Rotunda, která dodnes připomíná smutné události dvacátého století. Během 2. světové války zde bylo za nacistické okupace popraveno na osm tisíc lidí. K uctění jejich památky bylo v Rotundě otevřeno muzeum, jehož část expozice je také věnována masakru polské armády sovětskými vojsky. My jsme uvnitř nebyli díky probíhající rekonstrukce, ale stáli jsme na místě kde lidé umírali a jen z vyprávění mi bylo smutno a slza mi ukápla. Bylo zde hodně dětí a to myslím nikoho nenechá v klidu.
Mohla bych toho sem napsat nekonečně mnoho o pocitech, ale každého nás zajímá něco jiného. Tedy končím větou, musíte to vidět na vlastní oči.
Toto místo jsem objevila někde na internetu. Fotky se mi tak líbily, že jsem zařadila zastávku při našem putování. Z Ogrodzieniece je to sem 66 km. Místo je dostupné pěšky. Auto zaparkujete v okolí na louce nebo parkovišti zdarma. Myslím, že by se dalo i nocovat zdarma. Moc toho o tomto místě nevím jen co jsem našla na internetu.
,, Před mnoha lety tu byla, cementárna a lom. Nějakou dobu to byla dokonce i skládka . O minulosti parku Gródek v Jaworzně (Slezské vojvodství) lze nyní číst pouze na internetu. Místo se změnilo k nepoznání a stalo se místní turistickou atrakcí. Kaňon byl zaplaven vodou, na pobřeží se objevily dřevěné lávky a altány, které byly krásně zelené. Častí návštěvníci toto místo rychle nazvali polskými Maledivy, hlavně kvůli úžasné tyrkysové barvě vody v nádrži a malým ostrůvkům. Strmé útesy a flóra této oblasti jsou také působivé – máme zde působivé arboretum. Gródek také přitahuje mnoho potápěčů. Ve spodní části nádrže stále stojí staré stavební zařízení – (včetně dvou rypadel).
Určitě se tady zastavte opravdu krásné místo. Vstupné se tu nikde nevybírá.
Původně jsme se chtěli jet podívat na Majdanek. Ti co tam byli říkají, že je tam velmi silně působící expozice. V době okupace zde Němci zřídili koncentrační tábor. Bohužel nebo možná dobře nevím tam pouští děti od 14 let. My máme dceru mladší tak jsem vymyslela jiný program. Poptala jsem místní obyvatele a ti mi řekli, že nesmíme vynechat lublinské muzeum venkova.
To máme rádi. Je krásná neděle tak jo. Jedeme kousek dál od centra a navštěvujeme skanzen.
Jsou tu tradiční vesnické budovy s plně vybavenými interiéry. Je zde i zámek, větrný mlýn, pravoslavný kostel. Konají se tu různé výstavy a krátkodobé akce. My jsme jednu zastihli o to byla návštěva hezčí.
Dozvíte se zde, že venkovské domy, sem byly přivezeny z různých vesnic, městeček či panských usedlostí. Část budov jsou pouze replikami, ale i tak se na chvilku přenesete do jiné doby. Vesnice ukazuje, jak se tu dříve žilo a pracovalo. Procházku venkovem jsme ukončili dobrým obědem a odjíždíme dál poznávat krásné Polsko.
Když jsme na kole objížděli městečko Bělovež potkali jsme ukazatele s nápisem Carská. Bylo jasné že to bude určitě ta restaurace o které jsem četla v článcích o Polsku. Zchátralé carské nádraží proměnil polský nadšenec v restauraci s jedinečnou atmosférou monarchie. V Bělověžském pralese na východě Polska kdysi rád trávil volný čas ruský car Mikuláš II. Čas od času tam jezdil pořádat hony a kousek od pralesa nechal pro své hosty postavit krásné dřevěné nádraží. Z Bělověže už ale železniční linka dávno do Petrohradu ani jinam nevede. Zato se tu můžete ne jen dobře najíst, ale i ubytovat ve velmi netradičním stylu. Odjíždíme plný dojmů a to jsme zde nenocovali jen jsme se najedli.
Na Lebie nemůžete vynechat písečné duny. Od našeho kempu to bylo cca 7,5 km. 2,5 km k bráně kde zaplatíte za dospělého 7 zl a za dítě 3,50 zl. Nejlépe online na stránkách parku, protože je tam příšerná fronta. Když dojedete nebo přijdete na wydmy ruchome zamknete kola zujete boty a jdete do kopce. On ten kopec není takové drama, ale v tom písku mi přišlo, že je vrchol v nekonečnu. Nahoře je to ale pecka. Výhled na moře a z druhé strany jezero. Po cestě můžete kouknout do Muzeum Wyrzutnia Rakiet – Tajny Niemiecki Poligon Doświadczalny.
My jsme nakoukli, ale tlačil nás čas tak jsme jeli na malý oběd do restaurace, která ja vidět od vstup do parku. @ Wydmy Słowiński Park Narodowy
Poslední fotografie je z Wroclavi. V září 2020 jsem zorganizovala výlet pro 16 žen. Program po příjezdu do Polska začal výbornou večeří v místní restauraci. Sobota patřila shopingu, protože v Polsku mají vždy náskok co se týče mody. Večer program v hotelu s bazénem. Neděle byla ve znamení historie města s průvodcem.
Byla to jízda jakou Polsko nepamatuje. ;-):-D
A pevně věřím, že všem kterým tyto informace a pocity předávám se to líbilo a předají to dál.
Přeji Polsku aby Český národ pochopil, že máme tak blízko do nádherné země, se skvělými lidmi, historii, jídlem i přírodou .
Šárka Průšková
