Martin a Gábi

Jmenuji se Martin a teď v prosinci mi bude 32 let. Narovinu zde na úvod přiznávám, že dříve jsem o Polsku neměl žádné pořádné podvědomí. O Polsku jsem zkrátka věděl pouze pár základních věcí.

Dříve jsem měl i problémy s polštinou, kdy mi polština přišla jako šišlavý jazyk (chtěl bych zdůraznit, že to však není myšleno nijak zle), kterému není rozumět. A na rozdíl od některých Čechů, kteří jsou schopní s Poláky komunikovat česko-polsky, tzn. každý ve svém rodném jazyce a navzájem si rozumějí, jsem tohoto vzhledem k tomu, že jsem polštině vůbec nerozuměl, nebyl schopen a v takových případech vždy musela na řadu přijít angličtina.

Zásadní obrat nastal v létě 2019, kdy jsem se seznámil se svou přítelkyní Gabrielou. Gábi, jak své přítelkyni zdrobněle říkám, obrátila můj pohled a mé povědomí o Polsku doslova o  180 stupňů. Pro dané účely je Gábi jedním z nejpovolanějších lidí. Vystudovala totiž polštinu, mluví plynule polsky, nějakou dobu v Polsku studovala a následně pracovala a polština je i její současná hlavní pracovní náplň, neboť v zaměstnání komunikuje s polskou klientelou. Dá se říct, že Gábi je Polskem v dobrém slova smyslu posedlá, a tak byly pevně položeny základy pro to, abych si i já rozšířil své povědomí o Polsku.

Začalo to tím, že mi Gábi říkala své různé zážitky z Polska a poté mě učila pár základních slovíček (dzień dobry, uwaga, samochód atd., mimo to jsem se naučil i jednotlivé měsíce v roce). Následně jsme se společně dívali, a kolikrát se i v současné době díváme, na různé polské filmy. Pamatuji si, že první polský film, který jsme společně viděli, byl film Bogowie z roku 2014. Tento film o doktoru Religovi, který prováděl transplantace srdce, se mi moc líbil a zvýšil můj zájem o polskou kinematografii. A nejen to, ale hned jsem tento film také doporučil ke shlédnutí mé mamce, která pracuje ve zdravotnictví.

Netrvalo dlouho a nastalo to, co za takových okolností zákonitě muselo nastat – náš první společný výlet do Polska. V říjnu 2019 jsme podnikli víkendový výlet do Krakowa. Pro mě to byla již druhá návštěva Krakowa, jelikož jsem zde byl již před třemi roky. Rozepisovat se zde o Krakowě by bylo na dlouho, tohle město je prostě krásné a přirostlo mi k srdci. V Krakowě je spoustu krásných míst, kam se dá jít podívat. Já mám však nejradši hrad Wawel, jeho katedrálu a draka pod hradem.

Na další výlet do Polska, jsme si mj. i s ohledem na nástup pandemie koronaviru museli delší dobu počkat, ale nakonec jsme se dočkali. V srpnu 2020 jsme podnikli druhý výlet do Polska. Oba jsme si vzali v práci dovolenou a udělali jsme si výlet na 9 dnů, kdy jsme postupně byli ubytovaní ve Varšavě, Gdaňsku a Lodži.

Gdańsk

Ve Varšavě jsme si prošli Nowy Swiat, jednu z hlavních historických tepen vedoucí do Starého města, kde se nachází Královský hrad. Navštívili jsme některá muzea, např. Muzeum Varšavského povstání, Muzeum neonů a rovněž jsme byli na vyhlídce Paláce kultury a nauky. Jakožto fotbalový fanoušek jsem si nemohl nechat ujít pohled na Stadion Narodowy, a tak jsme si udělali procházku i k němu. Dlouhý den nabitý spoustou zajímavých míst jsme zakončili v proslulém parku Lazienki Krolewskie. Následoval přesun z Varšavy do Gdaňsku, během kterého jsme navštívili hrad Malbork, největší středověkou stavbu tohoto druhu v Evropě. V Gdaňsku jsme si prošli centrum, samozřejmě nesměla chybět vyhlídka na slavný jeřáb u řeky Motlavy a dále jsme si užili koupání v moři. V rámci našeho pobytu v Gdaňsku jsme rovněž navštívili Westerplatte, kde vypukla 2. světová válka a o něco veselejší místo, Slowinski Park Narodowy s jeho překrásnými písečnými pouštěmi. Cestou z Gdaňsku do Lodže jsme na chvíli zastavili v Toruni, kde Gábi v rámci studijního pobytu strávila čtyři měsíce. Při té příležitosti jsme si zde zašli do její oblíbené palačinkárny Manekin, řetězec restaurací, který pochází právě z Toruně. Následoval krátký pobyt v Lodži a zde procházka po slavné ulici Piotrkovské, a prohlídka Manufaktury, bývalé továrny, kde se nyní nachází obrovské nákupní a zábavní centrum.

Na začátku října 2020 následoval náš třetí výlet do Polska. Opět se jednalo o výlet na 9 dnů, v rámci kterého jsme navštívili zámek Ksiasz, Wroclaw, Toruň a Poznaň. V rámci pobytu v těchto městech jsme zažili několik krásných pohledů – ve Wroclavi jsme takřka na každém rohu nacházeli malé bronzové trpaslíky, kteří jsou symbolem města, dále pohled na město z univerzitní Astronomické věže a pak ze Skytoweru. V Toruni jsme měli pohled z mostu přes řeku na celé centrum, to byla nádhera nebo v Poznani v pravé poledne pohled na orloj, jak se kozlíci navzájem trkají.

Bohužel, v průběhu tohoto říjnového pobytu v Polsku, se začala epidemiologická situace v České republice výrazně zhoršovat, na základě čehož byla naše vláda nucena přistoupit k opatřením. Vzhledem k tomu, že již od léta sleduji Twitter polského Ministerstwa zdrowia, tak vím, že se situace v té době začala zhoršovat i v Polsku, avšak česká vláda přistoupila k opatřením s větším dopadem, což mělo za následek výrazné omezení aktivit v Česku. Samozřejmě se jedná o nepříjemnost, která dopadá na všechny, nicméně my jsme v tom našli aspoň nějaké pozitivum a řekli jsme si, že jelikož jsou možnosti, jak trávit čas v Česku, dost omezené, tak to využijeme jako příležitost pro další výlet do Polska, a tak jsme ještě v půlce října vyrazili na víkendový výlet do Krakowa. V sobotu jsme si prošli Krakow, byli jsme mj. i na Krakow eye a samozřejmě nesměla chybět procházka kolem mnou oblíbeného Wawelu. V neděli jsme ráno vyrazili z Krakowa a po cestě domů jsme zastavili v Osvětimi na prohlídku místního koncentračního tábora. Návštěva Osvětimi na mě zapůsobila a své dojmy jsem shrnul tak, že každý ví, že se tu před 80 lety děla zvěrstva, ale atmosféru tohoto místa člověk pochopí až v momentě, kdy je přímo zde.

To jsou zkráceně popsané mé dojmy z pobytů v Polsku. Co mi vztah s Gábi (v tuto chvíli myšleno se zaměřením na Polsko) a naše společné výlety v Polsku daly? Jaké mám vzpomínky z Polska? Jen ty nejlepší!

Díky Gábi jsem poznal dost věcí o Polsku, naučil se nějaká polská slovíčka, viděl jsem několik polských filmů a slyšel několik polských písniček. Nejvíce se člověk však naučí při praxi, a tak mi výlety v Polsku daly hodně. Poznal jsem spoustu krásných míst a rovněž jsem poznal několik super lidí (Gábini kamarádi které poznala v době, kdy v Polsku žila). Rovněž jsem se nejenže naučil více rozumět polštině, se kterou jsem, jak jsem popsal výše, měl dříve problémy, ale rovněž jsem se naučil i další polské základní fráze, díky kterým jsem dokázal v obchodech, v restauracích atd. domluvit tak, že i já jsem mluvil polsky. Toto ocenila i jedna z Gábininých kamarádek.

 

To však není vše. Rovněž jsem poznal, jak některé věci v Polsku chodí, co se v Polsku kupuje a jaké mají Poláci dobroty. Z Polska jsme si dovezli spoustu místních dobrot, které bychom v Česku nesehnali. A tak, zatímco píši tento text, tak ve špajzu máme na chuť několik balení toruňských perníků a dále Jezyků, zatímco na pití na nás čeká výborná oříšková Soplica.

A zatímco s Gábi plánujeme společnou budoucnost, tak se rovněž těšíme na další společné výlety do Polska. Již máme několik vytipovaných míst – hrad Krzyztopor, Štětín, solné doly ve Wieliczce či Bělověžský prales. Polsko je prostě země, která může turistům nabídnout mnoho krásných míst.

 

Comments are closed.