Jedna z nejkonkrétnějších a nejúspěšnějších akcí Polsko-česko-slovenské solidarity byla – dnes trochu zapomenutá – akce „Patronát”. Hlavním úkolem naší organizace byl boj za lidská práva a především za propuštění všech politických vězňů, a to jak v Polsku, tak v Československu.

Je třeba připomenout, že veřejná aktivita PČsS byla zahájena demonstrací na obranu politického vězně – Petra Pospíchala. Pospíchal byl zatčen v Brně v lednu 1987, mj. za šíření polských nezávislých publikací a kontaktů s aktivisty podzemní „Solidarity“. Hrozil mu trest od tří do deseti let. 16. dubna 1987 se ve Vratislavi na Svidnické ulici konala demonstrace na obranu českého aktivisty. Policie zadržela asi tucet lidí, kteří po čtyřiceti osmi hodinách zadržení a pokutováni Kolegiem pro přestupkové záležitosti byli propuštěni. Leták distribuovaný během této demonstrace obsahoval podstatu pozdější akce PATRONÁT. Kromě informací o zadržení Petra vyzval k zasílání individuálních nebo hromadných dopisů požadujících jeho propuštění prezidentovi Československa – Gustávu Husákovi nebo k demonstracím před velvyslanectvím ČSSR ve Varšavě. Výzva nabádala také k zasílání dopisů zatčenému a jeho adresu v Brně-Bohunicích. Byla zde i prosba o zaslání kopií dopisů československým orgánům na adresu Jana Rumla – mluvčího VONS (Výbor pro obranu nespravedlivě pronásledovaných).

V červnu 1987 byl Petr Pospíchal propuštěn z vazby, kterou oznámil v dopise Prozatímní radě NSZZ SOLIDARITA a poděkoval mu za jeho enormní podporu a polské akce za jeho propuštění. Zde je možné uvést malou anekdotu: V roce 1987 bylo 10. výročí založení Charty 77. Při této příležitosti PČsS vydala řadu poštovních známek tak vynikající kvality, že československý ministr pošt a komunikací musel vydat oficiální zákaz doručování dopisů s těmito známkami. Pikantnost celému případu dodává skutečnost, že Pospichal dostal ve vězení dopis s naší známkou …

V únoru 1988 byla ve třetím čísle Informačního bulletinu zveřejněna výzva k propuštění jmenovitě uvedených čtyřiceti polských a československých politických vězňů a ohlášeno vydání zvláštního čísla zcela věnovaného problematice politických vězňů.

Zvláštní číslo skutečně vyšlo v dubnu a obsahovalo Výzvu PČsS v záležitosti PATRONÁTU, vyhlášenou v Praze, Varšavě, Brně a Vratislavi. Možná stojí za to citovat její výňatky: „Žádáme všechny instituce a lidi dobré vůle v Polsku a Československu, aby se účastnili akce patronátu nad politickými vězni. Podle našeho názoru by solidarita mezi našimi národy měla být postavena na základech běžné lidské solidarity, solidarity s těmi, kteří jsou v nouzi – osamělí nebo represionovaní. (…) Navrhujeme, aby nezávislé instituce nebo jednotlivci převzali záštitu nad jedním konkrétním vězněm v sousední zemi.“

Patronát měl spočívat v: informování veřejnosti všemi dostupnými způsoby o případu vybraného vězně, zasílání dopisů osobě, na kterou se vztahuje patronát, její rodině, blízkým atd. – a přesvědčování dalších osob, aby tak také učinily – zasílání (pokud je to možné) materiální pomoci (balíčků do vězení, balíčků rodině, zejména v případě rodin s dětmi), intervence v případě dané osoby u orgánů její země, případné pozvání osoby nebo jejích rodinných příslušníků do své země.

Za koordinaci akce převzala odpovědnost Polsko-česká solidarita, a proto požádala o informace na adresy poskytnuté koordinátory, aby mohla o akci dále informovat, a aby se akce týkala všech vězňů. Koordinaci vedli Radosław Gawlik a Piotr Niemczyk z Polska a Petr Uhl a Petr Pospíchal z Československa.

Zvláštní vydání obsahovalo podrobné popisy 13 případů politických vězňů v Československu, včetně těch odsouzených za údajnou špionáž, a 26 případů polských vězňů svědomí. Poznámky obsahovaly stručný popis okolností zatčení nebo odsouzení a adresy věznic na obou stranách jižní hranice. Stojí za to připomenout, že informace o polských politických vězních poskytl Výbor pro intervenci a právní stát NSZZ Solidarita v čele s Zofií Romaszewskou.